Třetí báseň

Přeji příjemný večer všem fanouškům!

Dnes Vám přináším třetí báseň z cyklu osmi básní na festivalu. A čím, že je tato báseň zvláštní? Je celkem dlouhá, vtipná a určitě zaslouženě vítězná! Dovolte mi ještě jednou poblahopřát její autorce, Xantile, za vynikající práci. 🙂 A nyní se společně s námi ponořte do krátkého příběhu a vychutnejte si tuto humornou báseň ke zpříjemnění večera.

Báseň č. 3 Past na ukeho

Trávit léto na farmě,

může býti únavné.

Je tu nuda k uzoufání

a nemám nic k muchlování.

„Co s tím něco udělat?“

Řekl Boris, kamarád.

Mrkl na mě spiklenecky,

ukázal na prázdné necky.

„Jde ti matematika?

Tu je pneumatika.

Šedé buňky zapojíme,

ukouše si ulovíme.“

O celém tom zvrhlém plánu

nemá uke ani páru.

Leží v poli kukuřice,

v ruce láhev slivovice.

Past je dávno nastražena,

hodina, dvě, žádná změna.

Spiklenci stále čekají,

už za hlavu se chytají.

Najednou však slyší hluk.

Že by v pasti už byl kluk?

„Ať jsi démon nebo bůh,

nevstoupíš za tento kruh!“

To jen soused hůlkou mává,

v kruhu duchy vyvolává.

Štěstí nám zjevně nepřeje,

já zatvářím se kysele.

Boris však, kliďas parádní

říká: „Pojď, mám plán náhradní.“

Probouzím se na seně,

zírám kolem zmateně.

Zadek bolí, knoflík chybí,

člověk platí za svý chyby.

Než-li takovouhle frašku,

dám si příště taky flašku.

(autor Xantila)

Krásný zbytek večera a poklidnou atmosféru Vám přeje

Váš tým organizátorů 🙂

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *